Literatura žije!
Na internetu jsem četl zprávu:
Rybář našel v síti nejstarší vzkaz v láhvi
Vypadala, jako obyčejná láhev od piva, která se připletla v březnu do sítě a kapitán rybářského škuneru Maria I Konrad Fischer ji chtěl hodit zpátky do vln. Jeden z členů posádky ho zastavil, protože si všiml něčeho uvnitř. Nejstarší vzkaz v láhvi byl zachráněn.
Hledal jsem, co že to za vzkaz v láhvi byl, strávil jsem s tím dost času, ale zjistil jsem, že to už nikoho nezajímalo, neboť, jak řekl kapitán, důležité bylo, že byl nejstarší... a tak jsem se dozvěděl zase úplně zbytečnou informaci. Ztratil jsem dost času a teď mě bolí hlava... ( ve skutečnosti moc hledat na internetu neumím ) Napadlo mě, že i Vy, když teď čtete tu mou zprávu o té zprávě, ztrácíte vlastně čas, a tak mi odpusťte …..
Druhá, pro mne důležitější , zpráva :
V pátek 25. dubna jsem poprvé četl na ulici... Bylo to v Českých Budějovicích a bylo to úžasné. A i když neumím číst a tuto disciplínu netrénuju (neboť jsem nemocný a přeskakují mi písmenka a na veřejnosti text, který neznám, prostě číst nemůžu, tedy můžu, ale nikdo by z toho nic nepochopil), tak jsem si to moc užil a když jsem se dozvěděl, že si na ulici lidé vybrali přes 8 tisíc knih, tak jsem si řekl: “ Literatura opravdu žije !”
Večer jsem tahal dřevo na zahradě a říkal si, kdybych tak měl u sebe “nahrávadlo”, abych vám mohl nahrát ten nádherný zpěv ptáků. A pak mě napadlo, že si ho můžete jít poslechnout sami. Navečer a nebo brzy ráno, někde do parku a nebo do lesa (ne hlubokého a černého a nebezpečného) a nebo byste mohli zkusit číst nahlas na ulici svým dětem, známým a nebo úplně cizím. Ovšem ne bez ohlášení, bylo by dobré, aby vás bylo víc a bylo to zorganizované, neboť jinak by vás mohli považovat za blázny a nebo alespoň za podivíny. Tak možná příští rok, až Eliška ( jestli to přežila) bude organizovat čtení na ulici, to můžete zkusit, protože, když si to nevyzkoušíte, nezažijete, nepřekonáte ten strach z vlastního hlasu, který ulyšíte, jak se odráží od protějšího domu, tak i tato zpráva byla pro vás jen ztátou času, jako vzkaz v láhvi, kterou našel kapitán škuneru Maria I Konrad Fischer.
Mějte se krásně a čtěte nahlas, Víťa