Červenec 2014
Zpráva - červenec 2014
Je 23. července, téměř polovina prázdnin. "Ach jo, " vzdychl by student a já vzdychám s ním, i když můj život jsou jedny velké prázdniny.- jedna velká jízda.... dlouhá a stále se zdrychlující cesta. A já vím, tedy můj rozum to ví, že jestli nezpomalím, nutně musím narazit!!!!
Je mi krásně, ráno nemůžu vstát, bolí mě záda, je mi krásně, pádlujem v nafukovací "jachtě" na druhý břeh pro zeleninu a ovoce a také na kafe a zmrzlinu. Je mi krásně, na zpáteční cestě, z ničeho nic bouře a my téměř zahynuli. Je mi krásně, bouři jsme přežili bez následků, ta bouře vybuchla uprostřed nás, mezi námi, to se prý stává, když se společně pádluje. Je mi krásně, jsem konečně na suchu a píšu tyto řádky......Teda, když přepisuji tyto řádky, je už 12. srpna a já vím, že zpravodaj bych být nemohl.
3.7.2014 v 19. hodin " Robinson Crusoe" v kempu "Štědrotín" na Zvíkově pro Diacel Písek. Krásný kemp, krásný den, krásné děti- téměř dospělí a já, při sklánějícím se slunci, hrál příběh o svobodě a řádu...najednou se udělalo zvláštní TICHO a já si už na lodi uvědomil, že oni o řádu ví daleko víc než já. Domů jsme přijeli až v noci- unavení, ale šťastní. Ráno vstáváme brzy a nakládáme vagon.
4.7.2014 LITOMYŠL - "Bajaja" ....Narvané náměstí dětmi, rodiči a radostí, že začínají prázdniny.
5.7.2014 PŘIBYSLAV "Rodinný výčep" – Zlatovláska. Už jsem tam hrál vše a popisovat tuto krásnou slavnost by bylo, jako psát o svých vlastních narozeninách. Příjde mi to až příliš osobní.
6.7.2014 LÁZNĚ KYNŽVART - Dětská léčebna - úžasné
7.7.2014 MARIÁNSKÉ U JÁCHYMOVA -Krásné setkání s krásnými lidmi na krásném místě. Za kopcem obří stroje požírají LESY ČESKÉ REPUBLIKY. Až teď mně to došlo... ne stroje, ale LESY ČESKÉ REPUBLIKY požírají naše lesy. Byl jsem se tam podívat, je tam obrovská díra v zemi. Stál tam takový dědeček a já se ho zeptal: " Jak hluboká je ta díra, dědečku ?"
" Ta vede až do Prahy, chlapče a pak Bůhví kam," odpověděl děda a zmizel.
Celá tato „minišňůra“ měřila 1052 km. Jeli jsme ji já, Eva a Terezka. S vagonem a staronovou ozvučovací technikou – 2 ks "AMPLIONŮ", jeden byl pohozen na poli u Soběslavi a druhý z Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích (po odřezání technickými službami mi byl předán Janem Pytlem- zástupcem ředitele- k dalšímu užívání).
Tyto AMPLIONY jsou "krmeny" koncovým zesilovačem od Karla Dřínka, výkonu 2 x 450 W při 8 Ohmech, prostě nářez, když si uvědomíte, že ampliony mají ještě akustický zesilovač, kterým je ta trouba. Pak můžu hrát i na velkém náměstí a všichni slyší. A ještě k tomu poměrně vyváženě. Neboť diváci v prvních řadách jsou v akusticém stínu - prostě slyší míň, než ti vzadu, například v 10. řadě. Ale nejlíp slyší až ti vzadu na konci náměstí. Ti už ale, bohužel, zase nevidí. Já proto doporučuji střed- nehrozí učinkování a vidíte a slyšíte poměrně dobře.
Po dvou dnech doma, kdy jsme se připravovali na další hraní, jsme vyjeli, tentokrát jen já a moje žena, do Brna, Letovic a Vlčkovic.
10 – 11.7.2014 - Brno Katolická charizmatická konference. Asi 8000 lidí, velká koncentrace známých a přátel. Je to pro mě těžké, protože se nemůžu pořádně soustředit. Tak velké akce mi nedělají dobře, ale jsem rád- upřímně rád, že se najde u nás 8000 lidí, kteří chtějí ve svém volném čase přijet poslouchat. Zažít společnou modlitbu a touží po živém BOHU. A mně dělá moc dobře, že slovo BŮH nemusím zaměňovat za slovo láska a nebo král a nebo odpuštění a nebo víno.
11.7. Večer – Robinson- LETFEST v Letovicích- daleko menší, ale úžasný týdenní festival Církve bratrské. Díky.
12.7. VLČKOVICE fest. Po dlouhé době vidím Buchty a loutky, jsem rád. A ve 13 hodin hraju na rozmoklé louce u krásného "OVČÍNA" Bajaju pro jedinečné diváky. "Tlampače" se zase osvědčily. Skvělá akce, užasná myšlenka, jen pořadatelé se berou na můj vkus příliš vážně. Musím si dát pozor sám na sebe! Jo a něco tam smrdělo. Co to je, říkal jsem si. A až v autě jsem zjistil, že smrdím já sám. Vyšlápl jsem totiž ve Vlčkovicích psí hovínko, dost velké a celé...
13.7.2014 v neděli jsem na borůvkobraní v Boravanech hrál v kině Šípkovou Růženku. Zase s tlampači, protože jsem bezdůvodně ztratil hlas.- nevím, asi to byla alergie, ale v Borovanech jsem mluvil sotva šeptem. Přitom den před tím večer nic. V pondělí jsem už zase mluvil a ve středu 16.7. zase v Borovanech, v borůvkové zahrádce, jsem hrál Bajaju bez tlampačů "jen" s úžasnými diváky a chlapcem, který pořád odbíhal za mámou a babičkou a čurat… a také pro cukrovou vatu- kdyby tam byla.
A po naší dovolené ještě: 31.7. JINDŘICHŮV HRADEC- Labyrint světa-opět krásné setkání s krásnými lidmi…
Je mi krásně, kafe dopito, slunce zapadá a z dálky slyším hlas mé ženy: "Večeře!"
Dopiju ještě sklenku vody, co ke kávě jsem dostal, a půjdu. Je mi krásně, k večeři máme ryby na rožni a Víno z Káně Galilejské. Doufám, že nám dnes dojde, abych mohl být u toho zázraku, který se zase chystá........
