Co připravujeme
Velikonoční hrkání 2015
Zveme Vás už po páté na Velikonoční hrkání v Českých Budějovicích.
Zájemci, hlaste se, prosím, na info@vitamarcik.cz
Máme 72 trakařů. Potřebujeme také tolik (a ještě trošku více) dobrovolníků.
Tak tedy, kdo má chuť a přání vyjít s námi do ulic, kdo má chuť prožít si část Velikonoc a jejich tajemství aktivně a dát náhodným divákům důvod k zamyšlení a otázkám PROČ? Kdo ví nebo tuší, že Velikonoce, to není jen Velikonoční pondělí, a chce si to prožít trošku jinak, tak ať přijde!
Čtvrtek 2. 4. 2015: 18:00
Pátek 3. 4. 2015: 8:00, 12:00, 15:00, 18:00
Sobota 4. 4. 2015: 8:00 a 12:00
Neděle 5. 4. 2015: 12:00
Pokud se k nám budete chtít připojit, napište, ve kterých termínech můžete.
Kdo jste se tedy rozhodl-rozhodla, že do toho jdete, tady jsou instrukce:
- Nemusíte jít nutně v každou dobu a den, ale den a čas, který si nahlásíte, bude pro Vás závazný.
- Všichni jdou ve tmavém, nejlépe v černém a pokud budete mít možnost, hlavně mužská část, s nějakým kloboukem - ve čtvrtek, pátek a sobotu. V neděli ve svátečním, jako na svatbu.
- Bílé masky všem půjčíme. Trakaře na hrkání rovněž.
Těšíme se na setkání s Vámi.
CHCETE VĚDĚT PROČ A JAK A CO?
Velikonoční hrkání je stará tradice, která nahrazuje od čtvrtečního večera až do sobotního poledne zvony, které v té době v kostelích na celém světě nezvoní.
Tradice velikonočního hrkání je víceméně záminka, možná i provokace, která má být základem k pouličnímu dění. Pouličnímu divadlu, které má symbolicky vyjádřit okamžiky, které se děly dávno, ale zároveň se neustále opakují. Letos vyjdeme už po páté, a to 2. dubna ve čtvrtek odpoledne, kdy jihlavsko- pražský soubor Tram tram bude hrát židovskou muziku v ulicích Budějovic. Možná, že před někým utíkají, možná hledají místo, kde by znovu začali, možná, že chtějí oslavit největší židovské svátky a možná, že jen hledají místo, kde by přespali. Pak večer, pravděpodobně něco kolem 18. hodiny, vyjede 72 trakařů a Hakunamatata, bubeníci z Jindřichova Hradce, aby projeli ulice města, které má svých starostí a problémů dost. A tak možná jen někoho zarazí, někoho zaujme a někoho naštve černý průvod s bílými maskami nesoucí na márách večeři Páně. Tajemství této noci a velké zrady si musí najít každý sám. Možná, že někoho v tuto noc uvidíte utíkat, možná, že sami zradíte a budete se snažit utéct. Možná, že Vás někdo zradí a Vy zůstanete sami a budete se bát, možná, že budete bdít a přemýšlet, ale pravděpodobně se nic z toho nestane a Vy po krásném večeru usnete a probudíte se do Velkého pátku.
Velký pátek, letos 3. dubna, je symbolem smrti. Byl ukřižován Ježíš Kristus.
Na kříži - ne velkém - myslím, že nebyl velký, prostě takový, aby tam mohl zemřít člověk. Tento den by měl začít místo ranních zvonů už v 6 hodin, ale to prostě ve městě této doby možné není, a tak pojedeme až v 8 hodin a budeme se tvářit, a jistě i budeme unaveni, jako bychom jeli v těch šest. Symbolem tohoto okamžiku jsou trámy na kříž, které poneseme, ale zároveň pak na náměstí Přemysla Otakara II. budou tesaři ručně “širočinami” tesat z kulatiny trámy na 12 křížů, které pak v poledne vztyčí do železných patek zasypaných kamením.
V poledne, kdy byl Ježíš ukřižován, pojedeme podruhé a po třetí pak ve tři hodiny odpoledne, kdy zemřel. V 18 hodin večer vyrazíme s trakaři a bubeníky po čtvrté - s rakví pro tělo mrtvého Boha. Na konci této cesty, kdy rakev položíme ke kříži na Piaristickém náměstí, zazpívá AÚÚÚNA, pěvecký sextet.
Nejspíše půjdeme stejné trasy jako minulý rok a začátek a konec bude vždy na Piaristickém náměstí. Tato noc bude na první pohled jako každá jiná, možná bude jasná a může se stát, že bude mrazivá. Možná bude teplo a bude pršet. Třeba bude vánice. I to se může stát. Ale o teplo a zimu tu nejde. Jde o smrt a život. Jde o sestup do pekel, neboť podle apoštolského vyznání Ježíš v tuto noc sestoupil do pekel …
Bílá sobota, to je pro mě velké tajemství. Apoštolové mají strach, určitě se bojí, nemohou uvěřit, že Ježíš je mrtvý. Jak to, že zemřel, když tvrdil, že je Boží syn, a viděli zázraky, které konal. Uzdravil spoustu nemocných a Lazara, který byl už tři dny v hrobě a páchl, vzkřísil z mrtvých. Byl to podvodník, lhář?! To ne, proč by to dělal? Taky je pravda, že tvrdil, že musí trpět a zemřít, ale proč? Jestliže je Bůh stvořitelem všeho, čemuž já věřím, tak proč nestačí říct: „Odpouštím vám.” Proč musí zemřít Jeho syn? Proč Ho nechal Hospodin zabít? To nedává smysl. Určitě dává, ale já tomu nerozumím. Jistě by mi to nějaký chytrý člověk vysvětlil, ale bylo by to asi tak komplikované a vůbec, když čtu to, co jsem napsal, kdo tomu může rozumět? Jenom samé řeči a slova.
A tak píšu a ptám se: „ Bože, proč jsi nechal zabít svého syna?“
A On mi odpověděl: ,, Abych vám ukázal, jak vás mám rád.”
,,Ty jsi nechal zabít svého syna, abys nám ukázal, jak nás máš rád?! To je divné, ne? ”
,,Tys to nepochopil, chlapče. Já jsem nechal zabít sám sebe.”
Jsem komediant a lhář, ale vážně jsem se Ho ptal, když jsem toto psal. Já se Ho občas ptám, když píšu, a On mi určitě odpověděl, ale nevím, jestli jsem tu odpověď dobře slyšel. Já si totiž rychleji vymýšlím, než poslouchám, a taky rychleji mluvím, než přemýšlím, a to je můj problém.
V sobotu pojedeme dvakrát v 8 a ve12 hodin. Symbol: bílá mlha, kouř, kadidlo, symbol modlitby, něčeho, co nemůžu uchopit, v čem mohu zabloudit, kde, když nevím, kam jít, se můžu i ztratit!
Pak se rozejdeme. A někteří večer, ale hlavně v noci, budeme čekat a doufat, že se letos ukáže u nás a já Ho uvidím. Možná to bude až nad ránem anebo jindy. Někteří si večer zajdou do kavárny s milovanou osobou. Někdo půjde do kina na romantickou komedii a někdo na psychodrama. Někdo bude bloudit po městě a bude přemýšlet, co má dělat a kam vůbec patří. A jiný, absolutně spokojený a opilý, bude ležet na křižovatce dvou cest. Nevím, kam půjde, až se probudí. Jestli se probudí. Ale většina tuto noc bude dělat úplně něco jiného.
Svítá ... Odněkud přichází Nevěsta s Ženichem, líbají se, poskakují, tančí a s nimi i spousta svatebčanů. Plné Piaristické náměstí. Nevím, odkud přichází i muzikanti (Cantus firmus, Aúúúna), děti zvoní na zvonečky, které si samy vyrobily(ateliér Tvor). Začíná největší a nejdelší svatba, na které jsem byl. Trvá osm dní a nocí. Jí se, pije a hoduje, tančí a zpívá a zase jí, pije, hoduje, dokud víno nedojde. A už to vypadá, že svatba končit bude, pak ale přijde jeden mladík a řekne: ,, Přineste mi dvanáct věder plných čisté, průzračné vody …