Davidovy písně

Kytara, zpěv, mluvené slovo: Vítězslav Marčík
Rytmické nástroje, zpěv: Jack Urban

Myslím, že každý člověk má v sobě svou píseň, která v nás zní, i když nezpíváme, i když ji nevnímáme, i když ji neslyšíme. Každý ji má asi jinou. Někdo veselou a jiný smutnou, někdo rozladěnou, skřípající. Možná jsme se všichni narodili se stejnou písní, ale ona se v nás změnila. Nevím. Asi ne. Každý jsme jiný. A to je krásné.

V roce 2020, když jsme nemohli hrát, jsem našel starý zpěvník k modlitbě. A v té své beznaději jsem začal zpívat ve zkušebně, doma i na zahradě písně, které jsem dříve znal a na které jsem téměř zapomněl. Z pocitu beznaděje jsem se dostal do obrovské radosti a touhy chválit Boha. Nemohl jsem přestat. A to mi zůstalo do dnes.

Časem mi do písní chval „vstupovaly“ texty žalmů a tak se začaly písně propojovat. Nebylo to promyšlené. Rozhodně ne mnou. U některých textů ani neznám autory a omlouvám se tedy, že nejsem schopný všem poděkovat.

Davidovy písně jsou pro mě modlitbou, vyznáním, ale i dohadováním se sám se sebou či s Davidem. Někdy mám totiž pocit, že David špatně slyšel. A nebo se Bůh ve své neměnnosti změnil? Samozřejmě, že vím a rozum mi to říká, že špatně slyším já. Nemohu se ale zbavit pocitu, že Bůh miluje svět a žehná všem, nejen některým jedincům, nebo náboženským skupinám, církvím, nebo národu. Jeho láska a požehnání padá na všechny jako rosa před svítáním. I když je válka, i když jsme zotročení, i když se všechno bortí, jsme omýváni jeho láskou. Všichni a všechno.

Zkus se zastavit a poslouchat tóny, které v tobě jsou. Myslím, že bys zaslechl melodii. Tu svou. Je od neznámého autora, ale je určená jen tobě.

Odkaz na NOCTURNO v Telči; noční zkouška s divákem :) : https://www.youtube.com/watch?v=ZykfaaIz-30